Tento post bude relativně stručný. Rád bych ho kvalifikoval jako jakýsi povzdech nad tím, jak jsem se zase jednou přesvědčil o tom, že najít opravdového odborníka v určitém oboru je poměrně obtížné.
Tentokrát bude řeč o finančním arbitrovi. Jen pro připomenutí. Finanční arbitr je správním orgánem, který by měl přispívat zejména k mimosoudnímu řešení sporů mezi uživateli bankovních služeb a bankovními institucemi. Jedná se o zajímavý orgán, který byl zřízen na základě směrnice EU. Pro bližší informace si můžete prohlédnout jeho stránky zde. Jeho zřízení rozhodně považuji za krok správným směrem, přesto se mu již podařilo mě zklamat.
Jsem klientem KB a jako student programu Erasmus mám zřízen u této banky také zvláštní cizoměnový účet. Kdo jste u KB mi jistě dáte za pravdu, že si u ní zaplatíte skutečně za každé uprdnutí. Přestože jsem student, zaplatím na poplatcích měsíčně 30 až 50 korun (a to mám veškeré služby osekané prakticky na minimum a bankovní pobočku takřka nevyužívám). Vzhledem k tomu, že jsem toho času v Belgii a rozhodně nemám v úmyslu platit nehorázné poplatky za výběr z bankomatu, zřídil jsem si zde účet. Bohužel už mám 25 let, a proto se mi nepodařilo získat účet zcela zdarma. Je fakt, že za něj musím zaplatit 20 euro ročně, ale tím veškeré poplatky končí (když si srovnám ceny v Belgii, tak 20 Eur je takových 250,- Kč - mluvím o paritě kupní síly). Pro to, abych dostal peníze na můj účet v Belgii z účtu u KB potřebuji realizovat tzv. SEPA převod (taky evropský nápad, mimochodem). Za takový převod si KB účtuje okolo 200,- Kč.
Novinkou v evropském právu týkajícím se platebního styku je Nařízení 924/2009, o přeshraničních platbách. Toto nařízení nabylo účinnosti od 1.11.2009 a nahradilo původní nařízení o platebním styku (2560/2001). Nařízení představuje součást evropského "balíčku" týkajícího se platebních služeb (novinkou v tomto balíčku je kromě tohoto nařízení rovněž např. nová směrnice o elektronických penězích, o které zde možná v budoucnu něco napíšu).
Ale pojďme k našemu finančnímu arbitrovi. Na svých stránkách nám tato institutce umožňuje položit otázku týkající se bankovnictví. Vzhledem k tomu, že jsem měl při čtení shora uvedného nařízení nejasnosti, které nevyřešily ani mé dotazy akademikům, položil jsem finančnímu arbitrovi několik otázek. Tyto otázky se týkaly zejména rozsahu působnosti nového nařízení. Nové nařízení totiž hned v úvodu do značné míry mění formulace oproti svému předchůdci (nařízení 2560/2001). Nebylo mi tedy jasné, zda přináší pro neeurovou zemi skutečně nějakou převratnou novinku.
Čl. 3 nařízení 924/2009 stanoví:
"Poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platební služby za přeshraniční platby do výše 50000 EUR jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně."
Toto ustanovení představuje tzv. zákaz diskriminace přeshraničních plateb. Když se na toto ustanovení člověk podívá, dá se podle mě vykládat tak, že česká banka je oprávněna za přeshraniční platbu účtovat poplatek ve výši odpovídající poplatkům za vnitrostátní převod v Kč. Můj závěr vycházel ze srovnání s původní právní úpravou, která stanovila ve svém čl. 3 následující (pro lepší čitelnost jsem spojil více ustanovení do jednoho obecného):
"...jsou poplatky účtované institucí za přeshraniční elektronické platební operace prováděné v eurech...stejné jako poplatky účtované touž institucí za odpovídající platby v eurech prováděné uvnitř členského státu, ve kterém se instituce provádějící přeshraniční elektronickou platební operaci nachází."
Když jsem si srovnal starý a nový čl. 3, přišlo mi, že nařízení přináší do SEPA plateb skutečně revoluční změnu. Vzhledem k tomu, že nový čl. 3 nehovoří o "poplatcích za odpovídající platby v eurech prováděné uvnitř členského státu", ale jen o "poplatcích účtovaných za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně", měl jsem za to, že odpovídajícím poplatkem za vnitrostátní platbu stejné hodnoty a ve stejné měně bude poplatek za běžný vnitrostátní převod z mého účtu v KB na jiný účet v ČR v korunách.
Vzhledem k tomu, že jsem si opravdu nebyl jistý, zavolal jsem si do KB. Z telefonické odpovědi vyplynulo, že o nějakém nařízení 924/2009 nemají ani šajnu. Tak jsem se obrátil e-mailem s mým dotazem přímo na ČNB. Nikdo mi dosud neodpověděl a předpokládám, že se tak ani v budoucnu nestane.
Nicméně jsem se v této věci obrátil i na finančního arbitra (který by ostatně měl být "consumer friendly") a položil mu stejný dotaz, který jsem položil ČNB:
...jakým způsobem se interpretuje čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení? Jako příklad volím situaci, kdy realizuji SEPA převod do zahraničí (např. do Německa). 1) Je banka oprávněna mi naúčtovat poplatek, který účtuje za bezhotovostní převod z eurového účtu na jiný eurový účet v tuzemsku? Podle FAQ na stránkách Evropské Komise se zdá, že toto je smyslem nařízení - srov. odpověď na otázku č. 6 (http://ec.europa.eu/internal_market/payments/docs/reg-924_2009/faq-924-2009_en.pdf). 2) Anebo mi banka může účtovat toliko poplatky, které účtuje za provedení vnitrostátního bezhotovostního převodu z účtu v Kč na jiný účet v Kč? 3) V případě, že je správná první odpověď, sdělte mi, prosím, zda je smyslem čl. 3 odst. 3 shora uvedeného nařízení rozšířit (při splnění opt-inu ČR) případně "zákaz diskriminace" tak, aby SEPA platby byly zpoplatněny stejně jako vnitrostátní bezhotovostní platební převody v české měně? A má případě Česká republika vůli provést takové rozšíření?
Odpověď finančního arbitra byla vskutku strohá: "Toto nařízení platí pro státy, které mají za svoji měnu euro, tzn. nás se prozatím toto nařízení netýká."
Mám za to, že finanční arbitr nemá v tomto případě pravdu a celou věc značně zjednodušil. Proto jsem mu napsal další dotaz, na který mi však již neodpověděl. Resp. ho nepublikoval na svých stránkách, přestože jsem ho o to žádal (ach ta cenzura!). Mám tedy takový pocit, že finanční arbitr o tomto nařízení také příliš mnoho neví (což je smutné).
Nové nařízení nikde neomezuje rozsah své působnosti na země, které již přijaly euro. Naopak ve svém čl. 1 říká, že "...stanoví pravidla pro přeshraniční platby ve Společenství a zajišťuje, aby poplatky za přeshraniční platby ve Společenství byly stejné jako poplatky za platby v téže měně uvnitř členského státu....vztahuje se na přeshraniční platby podle směrnice 2007/64/ES denominované v eurech nebo v národních měnách členských států, které v souladu s článkem 14 tohoto nařízení oznámily své rozhodnutí rozšířit uplatňování tohoto nařízení na svou národní měnu." Podle mě je tedy klíčová denominace přeshraniční platby v eurech nebo v národní měně členských států, které oznámily své rozhodnutí rozšířit uplatňování tohoto nařízení na svou národní měnu (v současné době je to, pokud vím, jen Švédsko). Nařízení jako takové tedy na naši neeurovou zemi, podle mého názoru, skutečně dopadá a smyslem čl. 3 odst. 1 je to, že by měla tuzemská banka účtovat za přeshraniční platební převod poplatek odpovídající poplatkům za vnitrostátní platební převod z tuzemského eurového účtu na jiný tuzemský eurový účet. KB by mi tedy měla, podle mého názoru, účtovat za SEPA platbu v eurech stejný poplatek jako za převod z jednoho eurového účtu v tuzemsku na jiný eurový účet v tuzemsku (např. z eurového účtu v KB na eurový účet v ČSOB). Zdá se tedy, že odpověď na mou první otázku, kterou jsem položil finančnímu arbitrovi (a kterou mi nezodpověděl) je kladná.
Bohužel, KB si účtuje za eurový převod v tuzemsku vyšší poplatek než za eurovou SEPA platbu. Takže mám smůlu a nic neušetřím.
Jak se tedy zdá, můj původní právní závěr o revoluční změně v právní úpravě přeshraničních SEPA plateb v eurech byl nesprávný. Nařízení skutečně drastickým způsobem nepřehodnocuje způsob účtování poplatků a čl. 3 i přes změnu formulace zůstává v podstatě původním čl. 3. Je možné, že se v budoucnu této revoluční změny skutečně dočkáme, a to za předpokladu, že Česká republika realizuje fakultativní "opt-in" a rozšíří zákaz diskriminace i na převody v české měně (tak jako je tomu ve Švédsku). Bylo by to fajn, protože bychom potom mimo jiné neplatili tak vysoké poplatky za výběr z bankomatu v zahraničí.
Tento článek je jakousi implicitní kritikou finančního arbitra a ČNB. Očekával jsem, že jako občan budu v oblasti bankovnictví těmito institucemi poučen a nebudu nucen strávit tolik "bezesných nocí" brouzdáním po trochu nepřehledných stránkách evropské Komise. Je sice pravda, že mě finanční arbitr poučil, avšak situaci zjednodušil natolik, že je jeho odpověď, podle mého názoru, naprosto nesprávná. O tom, že by se se mnou pustil do nějaké názorové konfrontace již ani nemůže být řeč.
P.S. Dnes jsem dostal odpověď od finančního arbitra na můj e-mail. Informují mě, že mi na můj dotaz odpoví později, jelikož se musí zeptat tvůrce zákona - ministerstva financí a vyžádat si jeho metodický pokyn (ach ty slavné metodické pokyny ve veřejné zprávě!). No tak tady finanční arbitr šlápnul úplně vedle. Copak ministerstvo financí je tvůrcem evropského nařízení? Chápal bych, že se obrátí na Komisi s žádostí o výklad, neboť to byla právě Komise, která nařízení připravila. Ale ministerstvo financí?
Tentokrát bude řeč o finančním arbitrovi. Jen pro připomenutí. Finanční arbitr je správním orgánem, který by měl přispívat zejména k mimosoudnímu řešení sporů mezi uživateli bankovních služeb a bankovními institucemi. Jedná se o zajímavý orgán, který byl zřízen na základě směrnice EU. Pro bližší informace si můžete prohlédnout jeho stránky zde. Jeho zřízení rozhodně považuji za krok správným směrem, přesto se mu již podařilo mě zklamat.
Jsem klientem KB a jako student programu Erasmus mám zřízen u této banky také zvláštní cizoměnový účet. Kdo jste u KB mi jistě dáte za pravdu, že si u ní zaplatíte skutečně za každé uprdnutí. Přestože jsem student, zaplatím na poplatcích měsíčně 30 až 50 korun (a to mám veškeré služby osekané prakticky na minimum a bankovní pobočku takřka nevyužívám). Vzhledem k tomu, že jsem toho času v Belgii a rozhodně nemám v úmyslu platit nehorázné poplatky za výběr z bankomatu, zřídil jsem si zde účet. Bohužel už mám 25 let, a proto se mi nepodařilo získat účet zcela zdarma. Je fakt, že za něj musím zaplatit 20 euro ročně, ale tím veškeré poplatky končí (když si srovnám ceny v Belgii, tak 20 Eur je takových 250,- Kč - mluvím o paritě kupní síly). Pro to, abych dostal peníze na můj účet v Belgii z účtu u KB potřebuji realizovat tzv. SEPA převod (taky evropský nápad, mimochodem). Za takový převod si KB účtuje okolo 200,- Kč.
Novinkou v evropském právu týkajícím se platebního styku je Nařízení 924/2009, o přeshraničních platbách. Toto nařízení nabylo účinnosti od 1.11.2009 a nahradilo původní nařízení o platebním styku (2560/2001). Nařízení představuje součást evropského "balíčku" týkajícího se platebních služeb (novinkou v tomto balíčku je kromě tohoto nařízení rovněž např. nová směrnice o elektronických penězích, o které zde možná v budoucnu něco napíšu).
Ale pojďme k našemu finančnímu arbitrovi. Na svých stránkách nám tato institutce umožňuje položit otázku týkající se bankovnictví. Vzhledem k tomu, že jsem měl při čtení shora uvedného nařízení nejasnosti, které nevyřešily ani mé dotazy akademikům, položil jsem finančnímu arbitrovi několik otázek. Tyto otázky se týkaly zejména rozsahu působnosti nového nařízení. Nové nařízení totiž hned v úvodu do značné míry mění formulace oproti svému předchůdci (nařízení 2560/2001). Nebylo mi tedy jasné, zda přináší pro neeurovou zemi skutečně nějakou převratnou novinku.
Čl. 3 nařízení 924/2009 stanoví:
"Poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platební služby za přeshraniční platby do výše 50000 EUR jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně."
Toto ustanovení představuje tzv. zákaz diskriminace přeshraničních plateb. Když se na toto ustanovení člověk podívá, dá se podle mě vykládat tak, že česká banka je oprávněna za přeshraniční platbu účtovat poplatek ve výši odpovídající poplatkům za vnitrostátní převod v Kč. Můj závěr vycházel ze srovnání s původní právní úpravou, která stanovila ve svém čl. 3 následující (pro lepší čitelnost jsem spojil více ustanovení do jednoho obecného):
"...jsou poplatky účtované institucí za přeshraniční elektronické platební operace prováděné v eurech...stejné jako poplatky účtované touž institucí za odpovídající platby v eurech prováděné uvnitř členského státu, ve kterém se instituce provádějící přeshraniční elektronickou platební operaci nachází."
Když jsem si srovnal starý a nový čl. 3, přišlo mi, že nařízení přináší do SEPA plateb skutečně revoluční změnu. Vzhledem k tomu, že nový čl. 3 nehovoří o "poplatcích za odpovídající platby v eurech prováděné uvnitř členského státu", ale jen o "poplatcích účtovaných za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně", měl jsem za to, že odpovídajícím poplatkem za vnitrostátní platbu stejné hodnoty a ve stejné měně bude poplatek za běžný vnitrostátní převod z mého účtu v KB na jiný účet v ČR v korunách.
Vzhledem k tomu, že jsem si opravdu nebyl jistý, zavolal jsem si do KB. Z telefonické odpovědi vyplynulo, že o nějakém nařízení 924/2009 nemají ani šajnu. Tak jsem se obrátil e-mailem s mým dotazem přímo na ČNB. Nikdo mi dosud neodpověděl a předpokládám, že se tak ani v budoucnu nestane.
Nicméně jsem se v této věci obrátil i na finančního arbitra (který by ostatně měl být "consumer friendly") a položil mu stejný dotaz, který jsem položil ČNB:
...jakým způsobem se interpretuje čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení? Jako příklad volím situaci, kdy realizuji SEPA převod do zahraničí (např. do Německa). 1) Je banka oprávněna mi naúčtovat poplatek, který účtuje za bezhotovostní převod z eurového účtu na jiný eurový účet v tuzemsku? Podle FAQ na stránkách Evropské Komise se zdá, že toto je smyslem nařízení - srov. odpověď na otázku č. 6 (http://ec.europa.eu/internal_market/payments/docs/reg-924_2009/faq-924-2009_en.pdf). 2) Anebo mi banka může účtovat toliko poplatky, které účtuje za provedení vnitrostátního bezhotovostního převodu z účtu v Kč na jiný účet v Kč? 3) V případě, že je správná první odpověď, sdělte mi, prosím, zda je smyslem čl. 3 odst. 3 shora uvedeného nařízení rozšířit (při splnění opt-inu ČR) případně "zákaz diskriminace" tak, aby SEPA platby byly zpoplatněny stejně jako vnitrostátní bezhotovostní platební převody v české měně? A má případě Česká republika vůli provést takové rozšíření?
Odpověď finančního arbitra byla vskutku strohá: "Toto nařízení platí pro státy, které mají za svoji měnu euro, tzn. nás se prozatím toto nařízení netýká."
Mám za to, že finanční arbitr nemá v tomto případě pravdu a celou věc značně zjednodušil. Proto jsem mu napsal další dotaz, na který mi však již neodpověděl. Resp. ho nepublikoval na svých stránkách, přestože jsem ho o to žádal (ach ta cenzura!). Mám tedy takový pocit, že finanční arbitr o tomto nařízení také příliš mnoho neví (což je smutné).
Nové nařízení nikde neomezuje rozsah své působnosti na země, které již přijaly euro. Naopak ve svém čl. 1 říká, že "...stanoví pravidla pro přeshraniční platby ve Společenství a zajišťuje, aby poplatky za přeshraniční platby ve Společenství byly stejné jako poplatky za platby v téže měně uvnitř členského státu....vztahuje se na přeshraniční platby podle směrnice 2007/64/ES denominované v eurech nebo v národních měnách členských států, které v souladu s článkem 14 tohoto nařízení oznámily své rozhodnutí rozšířit uplatňování tohoto nařízení na svou národní měnu." Podle mě je tedy klíčová denominace přeshraniční platby v eurech nebo v národní měně členských států, které oznámily své rozhodnutí rozšířit uplatňování tohoto nařízení na svou národní měnu (v současné době je to, pokud vím, jen Švédsko). Nařízení jako takové tedy na naši neeurovou zemi, podle mého názoru, skutečně dopadá a smyslem čl. 3 odst. 1 je to, že by měla tuzemská banka účtovat za přeshraniční platební převod poplatek odpovídající poplatkům za vnitrostátní platební převod z tuzemského eurového účtu na jiný tuzemský eurový účet. KB by mi tedy měla, podle mého názoru, účtovat za SEPA platbu v eurech stejný poplatek jako za převod z jednoho eurového účtu v tuzemsku na jiný eurový účet v tuzemsku (např. z eurového účtu v KB na eurový účet v ČSOB). Zdá se tedy, že odpověď na mou první otázku, kterou jsem položil finančnímu arbitrovi (a kterou mi nezodpověděl) je kladná.
Bohužel, KB si účtuje za eurový převod v tuzemsku vyšší poplatek než za eurovou SEPA platbu. Takže mám smůlu a nic neušetřím.
Jak se tedy zdá, můj původní právní závěr o revoluční změně v právní úpravě přeshraničních SEPA plateb v eurech byl nesprávný. Nařízení skutečně drastickým způsobem nepřehodnocuje způsob účtování poplatků a čl. 3 i přes změnu formulace zůstává v podstatě původním čl. 3. Je možné, že se v budoucnu této revoluční změny skutečně dočkáme, a to za předpokladu, že Česká republika realizuje fakultativní "opt-in" a rozšíří zákaz diskriminace i na převody v české měně (tak jako je tomu ve Švédsku). Bylo by to fajn, protože bychom potom mimo jiné neplatili tak vysoké poplatky za výběr z bankomatu v zahraničí.
Tento článek je jakousi implicitní kritikou finančního arbitra a ČNB. Očekával jsem, že jako občan budu v oblasti bankovnictví těmito institucemi poučen a nebudu nucen strávit tolik "bezesných nocí" brouzdáním po trochu nepřehledných stránkách evropské Komise. Je sice pravda, že mě finanční arbitr poučil, avšak situaci zjednodušil natolik, že je jeho odpověď, podle mého názoru, naprosto nesprávná. O tom, že by se se mnou pustil do nějaké názorové konfrontace již ani nemůže být řeč.
P.S. Dnes jsem dostal odpověď od finančního arbitra na můj e-mail. Informují mě, že mi na můj dotaz odpoví později, jelikož se musí zeptat tvůrce zákona - ministerstva financí a vyžádat si jeho metodický pokyn (ach ty slavné metodické pokyny ve veřejné zprávě!). No tak tady finanční arbitr šlápnul úplně vedle. Copak ministerstvo financí je tvůrcem evropského nařízení? Chápal bych, že se obrátí na Komisi s žádostí o výklad, neboť to byla právě Komise, která nařízení připravila. Ale ministerstvo financí?
3 komentářů:
odpověď na Váš dotaz uvádíme následující:
Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 924/2009 čl. 3 odst. 1 uvádí, že poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platební služby za přeshraniční platby do výše 50 000 EUR jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně.
Tento článek je obsahově totožný s původním čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 2560/2001. K tomuto článku poskytla Česká národní banka své stanovisko pod č.j. 2004/1355/320 již dne 18.2.2004, ve kterém upozorňovala, že ceny, které jsou předmětem shora uvedeného nařízení, nemají žádnou souvislost s cenami v tuzemském korunovém platebním styku. Dále v tomto stanovisku Česká národní banka uvádí, že dle čl. 6 nařízení 2560/2001 je možné rozšíření působnosti nařízení i na další měny členských států. Na základě tohoto článku bylo nařízení vztaženo též na švédské koruny (viz Úřední věstník Komise č. EN C 165/36). Česká národní banka o návrhu na rozšíření platnosti nařízení na českou měnu v současné době neuvažuje.
Vaše otázky a neporozumění nařízení vyplývají z Vaši nesprávné interpretace dané problematiky. Vnitrostátní platby prováděné v eurech jsou prováděny jako přeshraniční platby prostřednictvím korespondenčních bank. Systém CERTIS České národní banky, jehož poplatky srovnáváte s poplatky za vnitrostátní platby v eurech, provádí pouze platby v české měně – viz § 1 vyhlášky č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování.
Dále pro Vaši informaci uvádíme, že dotazy jsou na webu zveřejňovány až v okamžiku, kdy je na ně odpovězeno
Děkuji finančnímu arbitrovi za komentář k mému příspěvku. Jsem rád, že se mi dostalo odpovědi. Přesto si myslím, že finanční arbitr nečetl můj příspěvek pozorně. Sám v něm uvádím, že čl. 3 nového nařízení nic nového nepřináší a že se můj původní závěr jeví jako nesprávný (příklad se Švedskem v příspěvku uvádím také a o rozšíření působnosti nařízení hovořím rovněž). Jinak jsem si téměř jistý, že by mi banka měla účtovat poplatek odpovídající tuzemskému převodu z jednoho eurového účtu na jiný eurový účet v tuzemsku (a podporuje to závěr evropské Komise na jejich stránkách, na který je v příspěvku odkaz). Smyslem tohoto nařízení je totiž to, aby nedocházelo k jinému zpoplatnění bezhotovostního převodu v eurech jen proto, že platba směřuje přes hranice (tj., že jde o přeshraniční převod). A toto vskutku je smyslem tohoto nařízení a principu zákazu diskriminace. Bohužel v mém případě je stále tuzemský bezhotovostní eurový převod dražší než poplatek za SEPA platbu.
K vyššie uvedenému chcem len uviesť, že dnes som rovnako skoro cely deň študoval podmienky týkajúce sa zahraničných platieb v rámci EHS, konkrétne platba zo SR do ČR a realita je taká, že ak využijem platbu v Eurách v rámci EHS, tak si SK banka zaúčtuje cca 0,15 € (t.j.ako vnútroštátna transakcia) avšak banka v ČR si za príjem Eura na účet vedený v Kč zaúčtuje 200 Kč. (no musíme pochopiť, že banka robí "náročnú" transakciu a musí urobiť prepočet z Eura na Kč), avšak považujem za naozaj diskriminačné,ak banka v ČR, ktorá prijíma Euro z eurového účtu na eurový účet v rámci EHS požaduje vyšší poplatok. Nakoľko ide o operáciu v rámci EHS a ide o operáciu v mene Euro, mám za to, že sa na danú situáciu jednoznačne aplikuje Nariadenie č. 924/2009, v opačnom prípade ide o diskriminačné poplatky, nakoľko sa nimi popiera samotný účel nariadenia.
Okomentovat