§ 196a obchodního zákoníku a jeho úskalí

Tento post začíná trochu pohádkově, nicméně jde spíše o případovou studii, která přináší zajímavé otázky a také pár odpovědí.

Bylo nebylo, v Praze stál činžovní dům. Vlastnila ho společnost Prodávající s.r.o., která ho prodala společnosti Kupující s.r.o. Vlastníkem a jednatelem obou společností byl pan Josef Vlastník. Hodnota domu byla mnohem vyšší než základní kapitál obou společností. Cenu si pan Vlastník vymyslel sám (určil ji velmi nízkou) a kupní smlouvu nechal připravit AK Jan Advokát a spol. JUDr. Advokát mu smlouvu dodal a proti Vlastníkově ceně nic nenamítal. Tak byl na základě této smlouvy řádně zapsán nový vlastník společnost Kupující s.r.o. do katastru nemovitostí.

Lisabonská smlouva a změny evropského práva hmotného?

Od 1. prosince 2009 vstoupila v platnost tzv. Lisabonská smlouva. Tato smlouva do značné míry přetvořila podobu Evropských společenství (do budoucna již jen Evropské unie), na kterou jsme byli zvyklí dosud. Díky Lisabonské smlouvě došlo ke změně Smlouvy o založení Evropských společenství ("SES") na Smlouvu o fungování EU ("SFEU") a Smlouva o EU ("SEU") byla podstatným způsobem novelizována a doplněna. Celá řada příspěvků, které se objevují na internetu a v odborné literatuře se zabývají vlivem Lisabonské smlouvy na fungování EU. S novelizacemi a změnami v názvech zakládajících smluv se mění třípilířová struktura EU na strukturu "dvoupilířovou", dochází k opětovnému přečíslování těchto smluv, Evropská rada se stává plnohodnotnou institucí EU, máme ministra zahraničí EU apod. Podstatně méně článků se potom zabývá změnami, které Lisabonská smlouva vnáší do evropského práva hmotného a do práva, které se bezprostředně může dotknout nás "smrtelníků", tedy těch, pro něž studium legislativního procesu, způsobů hlasování v evropských institucích a další podobné "lahůdky" nemusí být zrovna oblíbeným koníčkem. Podle mého názoru lze Lisabonskou smlouvu označit spíše za institucionální a procedurální novinku, neboť, jak se pokusím naznačit, v ostatních ohledech o převratných změnách hovořit nelze (snad kromě toho otravného přečíslování a "překopání" smluv).