Případová studie ze stavebního práva - výzva pro odvážné čtenáře

Jeden z našich čtenářů mě požádal, zda bychom nemohli na blogu prodiskutovat otázku postupu stavebního úřadu v Horní Dolní. Přestože stavební právo není zrovna mou nejsilnější stránkou, dovolím si zde napsat skutkové okolnosti případu, včetně návrhu mého řešení. Budu rád, když se se mnou o správné řešení podělíte. Toho hmotného stavebního práva tam zase tolik nebude...

Bylo, nebylo jedno společenství vlastníků jednotek s právní subjektivitou Kabelka (dále jen "společenství"). Společenství se rozhodlo provést zateplení svého domu v Horní Dolní a prostřednictvím svého pověřeného vlastníka, pana Stavaře, se proto obrátilo na stavební úřad v Horní Dolní, který je věcně a místně příslušný k projednání žádosti o stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (dále jen "STZ"). Žádost o stavební povolení byla podána dne 8.4. Dne 14.4. stavební úřad v Horní Dolní zaslal společenství požadavky k doplnění žádosti o stavební povolení. Dne 26.4. byly požadavky doplněny a 30.4. stavební úřad oznámil zahájení stavebního řízení. Dne 28.5. stavební úřad vyvěsil na úřední desku úřadu v Horní Dolní výzvu k zaplacení správního poplatku 300,- Kč, aniž by výzva byla zaslána společenství. Dne 16.6. byl správní poplatek zaplacen. Panu Stavařovi se zejména nelíbí, že řízení trvá příliš dlouho a taky to, že společenství nebyla zaslána výzva k zaplacení správního poplatku. Postupoval správní úřad správně? Eventuelně nevhodným způsobem?

Nabývají evropské předpisy účinnosti?

Rád bych zde hodil takovou malou glosu nad  účinky evropských předpisů. Při studiu evropského práva jsem narazil na některé zajímavosti týkající se právních účinků sekundárních právních aktů EU. V České republice platí, že právní předpisy jsou platné okamžikem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů a účinnosti nabývají patnáctým dnem po vyhlášení, pokud není stanoveno jiné datum. Mezi platností a účinností potom plyne tzv. legisvakanční lhůta, která má směřovat k tomu, aby se adresáti právních norem seznámili s obsahem příslušného právního předpis předtím, než je začne zavazovat (srov. zejména § 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv).

Ale jak je to vlastně s evropskými právními předpisy? Podle čl. 297 Smlouvy o fungování EU ("SFEU") platí, že legislativní akty se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení. To platí obdobně pro nelegislativní akty přijaté v podobě nařízení či směrnic, ve kterých není uvedeno, komu jsou určeny. Ostatní nelegislativní akty v podobě směrnic a rozhodnutí se oznamují a nabývají účinku tímto oznámením.

Glosa k elektronickým volbám

V tropickém vedru se rodící vládní kolice včera představila své další programové priority. Českou republiku tak možná čeká volební revoluce. Přímé volbě prezidenta se budu věnovat později, nicméně bych chtěl krátce pranýřovat elektronické hlasování.

Podle současných záměrů by se snad již senátní volby za dva roky mohly konat přes internet z pohodlí domova či jakéhokoliv jiného místa. Z hlediska komfortu voliče jistě věc přínosná. Navíc elektronické hlasování již v některých zemích EU funguje (Estonsko) a jinde se o něm dlouho debatuje. Podle komentátorů je největším svízelí zabezpečit technicky hlasování tak, aby nebylo možné ho ovlivnit ani nějak zneužít získané informace.

Dle mého názoru je tu však problém ještě závažnější či minimálně srovnatelně závažný. Článek 18 Ústavy říká, že (1) Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení a (2) Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady většinového systému.

Protokol č. 14 k Evropské úmluvě o lidských právech

Dne 1. června 2010 vstoupil v platnost Protokol č. 14 k Evropské úmluvě o lidských právech. Důvodů přijetí nového Protokolu byla celá řada. Jedním z nich bylo mimo jiné umožnit přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech ("Úmluva"). O tomto přistoupení se již začalo hlasitě mluvit nejen v EU, ale také na úrovni Rady Evropy. Rovněž na jiném právu se objevil příspěvek, který se týká vědecké konference o této problematice. Jedná se o velice zajímavé téma, na které jsem dokonce psal jeden článek, o jehož závěry se se čtenáři našeho blogu  brzy podělím. Nicméně, hlavním důvodem přijetí Protokolu 14 bylo odlehčit Štrasburku -  nejpřetíženějšímu soudu na světě (pozn. druhý nejpřetíženější soud na světě je Soudní dvůr EU)! 

Do 1.června 2010 fungoval Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") na základě dočasného Protokolu 14bis, který již do jisté míry zakomponoval od jeho fungování některé novinky, které měl přinést  právě Protokol č. 14. Důvodem schválení tohoto přechodného protokolu byl postoj Ruska, které odmítalo Protokol č. 14 přijmout. Evropský soud pro lidská práva tak již nějakou dobu jede v režimu Protokolu 14 a zdá se, že úspěšně. Jen krátce bych zde nyní shrnul novinky, které přináší Protokol č. 14.