Melčák a mezinárodněprávní závazky

Výrok a odůvodnění nálezu českého ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 27/09 ve věci stížnosti poslance Miloše Melčáka dokonale dovršil překvapení, jež mezi většinu české odborné veřejnosti vneslo vyhlášení usnesení Pl. ÚS 24/09, kterým se de facto pozastavovaly volby do poslanecké sněmovny. Volby byly zrušeny a budou až v řádném termínu v květnu tohoto roku. Nález samotný a jeho dopad se však nevyčerpá pouze tímto zásahem do politického života České republiky a nevedl pouze k vypjaté reakci mnohých politiků.

Jaký je však poměr celé kauzy k problematice vztahu mezinárodního a ústavního práva? Odpověď je nasnadě a týká se zejména přenesených pravomocí České republiky. ÚS si v minulosti vytvořil podobnou doktrínu jako Spolkový ústavní soud (SÚS). Ten ve svých slavných rozhodnutích Solange I z roku 1974, Solange II z roku 1986 a Maastricht z roku 1993 postupně upravoval své přesvědčení, že evropské (potažmo mezinárodní) právo musí respektovat lidská práva a svobody minimálně na úrovni zajištěné ústavním pořádkem (Základním zákonem), pokud chce působit přednostně před právem vnitrostátním. Nepřekročitelným limitem je samozřejmě zejména tzv. materiální ohnisko ústavy.

Právě výklad tohoto neurčitého právního pojmu je stěžejní!

Výklad pojmu osobní automobil finančními úřady, aneb na co si také dávat pozor při nákupu v bazarech

V nedávné době jsem se setkal se zajímavou právní otázkou týkající se výkladu pojmu "osobní automobil" podle § 85 zákona o DPH (kdybych psal jako správní úřad, jednalo by se o § 85 zákona č. 235/2004 Sb. ze dne 1.dubna 2004, o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů - narážím zde na, podle mého názoru, šílený pseudoformalismus při citaci právních předpisů).

Ve zkratce. § 85 tohoto zákona umožňuje osobám se zdravotním postižením, aby mohly nakupovat osobní automobily bez DPH. Toto ustanovení představuje komplementární právní úpravu k příspěvkům na zakoupení motorového vozidla, na které mají osoby se zdravotním postižením nárok jednou za pět let (srov. vyhláška 182/1991 Sb.). Díky těmto institutům si může osoba se zdravotním postižením dovolit auto "za babku". Nyní se nechám inspirovat pohádkovými případovými studiemi od Ondry a problematiku výkladu pojmu "osobní automobil" vysvětlím na následujícím případu.

Je český právní řád připraven na Köblera?

Rozhodnutí v právní věci Köbler v. Rakousko (C-224/01) vyvolalo na evropské scéně řadu rozruchů. Snad již tradičně tyto rozruchy nebyly vyvolány meritorním závěrem Evropského soudního dvora ("ESD"). Předmětem diskusí se stala skutečnost, že rozsudek zakládá odpovědnost členských států za škodu způsobenou rozhodnutím soudů poslední instance.

Pan Köbler byl profesorem na Univerzitě v Insbruku a ucházel se o zvláštní příplatek za odsloužená léta, který získávají rakouští profesoři za předpokladu, že 15 let pracují na rakouských univerzitách. Köbler 15 let na rakouských univerzitách neodsloužil, avšak hájil se tím, že svou patnáctiletou službu splnil tím, že pracoval jako profesor na univerzitách v jiných členských státech. Jinými slovy se Köbler hájil tím, že nebude-li vzata v úvahu jeho služba na univerzitách v jiných členských státech, bude se jednat o nepřímou diskriminaci v rozporu s čl. 39 SES (nyní čl. 45 SFEU) a s čl. 7 Nařízení 1612/68.