Francouzské regionální volby, aneb opožděná aktualita a námět k zamyšlení

V neděli 14., respektive 21. března se ve Francii konaly volby do regionálních rad (zastupitelstev). Levice v nich drtivě zvítězila (průměrně 53% hlasů) a s výjimkou tradiční pravicové bašty Alsaska získala všechny metropolitní regiony.

V čem jsou však tyto volby zajímavé, krom Sarkozyho osudové porážky a tím pádem zdá se konce zamýšlených reforem? Volby se konají poměrně netradiční metodou. Jde o poměrný, ovšem dvoukolový systém!

Tento systém byl zaveden v roce 2003 a tehdy byly též upraveny nové regiony, které pro účely „krajského“ vládnutím již nerespektují klasické departmenty.

Jak ale funguje dvoukolový poměrný systém?

První kolo je klasickými poměrnými volbami, kdy si volič vybírá jednu kandidátní listinu konkrétní strany. Pokud jedna strana obdrží více než 50% všech hlasů, druhé kolo se již nekoná. Vítěz dostane „bonus“ 25% všech křesel a zbylých 75% se rozdělí podle zásad poměrného zastoupení mezi strany překročivší uzavírací klauzuli (5%), včetně vítěze. Ten tak získá minimálně 25% a polovinu ze 75%, tedy přes 60% všech křesel. Nutno dodat, že systém bonusu byl v jiné verzi připravován v tomto volebním období i u nás. Ovšem bez opodstatnění nadpolovičním vítězstvím.

K této situaci však často nedochází a tak se přistupuje ke druhému kolu. Do druhé kola postupují strany, které obdržely minimálně 10% v kole prvním. Tyto strany pak mohou uzavřít volební koalici se stranami, které obdrželi minimálně 5% v prvním kole. Vítěz druhého kola pak opět obdrží bonus čtvrtiny všech mandátů a stejně jako v příkladě uvedeném výše se zbytek křesel rozdělí poměrně stranám, které v druhém kole překročily uzavírací klauzuli. Vítěz tedy opět nepotřebuje koaličního partnera.

Systém vytvoří velmi pevné vlády se silným mandátem. Zároveň však teoreticky umožňuje i zastoupení okrajovějších názorů v zastupitelském sboru. Je otázkou, zda by tento systém nemohl být odpovědí na turbulence české politické scény. Nicméně není jisté, že přesazení tohoto systému do české kotliny je samospasitelné. Navíc strany vždy volí jen takový systém, který vyhovuje právě jim a je tedy těžké předpokládat, že by se našla širší shoda nad tak radikální změnou.

V samotné Francii je právě v legislativním procesu zákon opouštějící tento způsob volby a vytvářející větší teritoriální celky. Je možné, že v roce 2014 již bude dvoukolový poměrný systém minulostí.