Jak ponížit senát?


Zdá se, že prezident Klaus se opět chystá dobře fungující metodou rozšířit své pravomoci na úkor ostatních ústavních institucí a snížit ústavněprávní jistotu v České republice. Již dříve se mu podařilo kontroverzním výkladem ústavněprávních norem i postupem praeter legem zvětšit váhu svého úřadu, tak proč ne na konci svého úřadování.

Nyní se chystá vrátit políček senátu, nebo spíše mu uštědřit pořádnou facku.

O co jde? Prezident se (zdá se) nehodlá smířit s odmítnutím svého kandidáta na nového ústavního soudce. Chystá se tedy stejnou osobu znovu navrhnout na v brzké době uvolněné místo, ač byla daná osoba již jednou senátem odmítnuta. Kdo je kandidátem a proč je naprosto irelevantní, jde o princip.

Dle článku 84 odst.(2) Ústavy soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.

Podle § 140 odst.(3) Jednacího řádu Senátu k vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu je třeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů.

Ve středu 8.2.2012 souhlas se jmenováním Jana Sváčka vyslovilo 38 senátorů, proti bylo 37 členů horní komory. Čtyři hlasy byly neplatné. Kandidátovi byl tedy souhlas odepřen. Souhlas nedostal.

Kdybychom přistoupili na výklad, že může prezident po Senátu opakovaně požadovat, aby své rozhodnutí ještě zvrátil, celý smysl ústavní normy by byl popřen a zesměšněn. Jde přeci o brzdu prezidentovi libovůle a ne o hru kdo s koho.

Rozhodnutí bylo přijato, prezident je na tahu a snad zná i jiné vhodné kandidáty. Současná hlava státu nicméně každopádně vytváří munici pro své přímo volené nástupce, jak vládě a parlamentní většině, co možná nejvíce ztrpčovat život.

0 komentářů:

Okomentovat