Úroková doložka ve směnce - otázka možnosti použití nestandardních úrokových sazeb

Ustanovení Čl. 1, § 5 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (dále jen "ZSŠ") stanoví, že ve směnce splatné na viděnou nebo na určitý čas po viděné může výstavce ustanovit zúrokování směnečné sumy. V jiné směnce platí tato doložka za nenapsanou. Z ustanovení vyplývá, že lze úrokovat toliko vistasměnky a lhůtní vistasměnky.

Standardní úroková doložka může znít např. "s úrokem ve výši 10%" nebo "s úrokem ve výši 5% p.a.". Lze však zajísté zvolit flexibilnější variantu úrokové doložky jako např. "s úrokem ve výši 3M PRIBOR + 3% p.a. do zaplacení". Pokud jde o posléze uvedený příklad, může být taková úroková doložka neplatná, neboť se objevují názory (ne úplně špatně odůvodněné), že až do zaplacení směnku nelze úročit a ji lze úročit toliko do okamžiku její splatnosti (sankci za nezaplacení poté přebírají sankční šestiprocentní úroky ve smyslu Čl. 1, § 48 ZSŠ).

Celá situace se značně zkomplikuje v případě, že má směnka např. zajišťovat úvěr úročený procentní sazbou 5% p.a., u kterého se však taková procentní sazba stane součástí jistiny každé čtvrtletí a tudíž jistina (ze které se úroková sazba 5% počítá) neustále proporcinálně narůstá. Problém je v tom, že v těchto případech dochází k transformaci úroků na jistinu a smluvní úroky (tedy příslušenství pohledávky) svou roli příslušenství pohledávky plní de facto jen jednou za čtvrtletí, tj. předtím, než se stanou součástí jistiny. Výhodou pro věřitele je, že se takto transformované příslušenství úročí a v případě prodlení se splacením takto úročené jistiny jsou tak smluvené úroky úročeny navíc úroky z prodlení (což by jinak možné nebylo, neboť z příslušenství pohledávky se úrok z prodlení neplatí). Nic pak podle mě nebrání stranám sjednat (i při vzniku závazkového právního vztahu), že i úroky z prodlení se stanou po určité době součástí jistiny a pokud prodlení přetrvává, růst pohledávky se velmi umocní. Tyto závěry zdá se nejsou v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu - srov. např. rozsudek ze dne 24.3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002 nebo rozsudek ze dne 31.5.2010, sp. zn. 29 Cdo 1610/2007.

Je otázkou, zda jde takto sofistikované úrokové doložka vměstnat do směnky. Úrokový projev totiž musí být přímo ve směnce (srov. čl. 1, § 5 odst. 1 ZSŠ). Krom toho je zde problém, že tím, že se stávají úroky (ať už smluvní nebo z prodlení) součástí jistiny, jistina se nám neustále zvyšuje. Ve směnce však musí být stanovena pevná částka a nelze v ní podle mě platně transformovat příslušenství na jistinu, a to ani ujednáním o úrokové doložce. Kdyby se nám totiž podařilo takto náročnou úrokovou doložku skutečně do směnky vepsat, potom z hlediska směnečného vztahu by jistina zůstávala v čase neměnná a rostly by jen její úroky. Takové úroky by se sice počítaly shora uvedeným "eskalačním" mechanismem, avšak jejich charakter by se v čase neměnil a do směnečné sumy by nepřirůstaly (z tohoto důvodu by se pak takové peníze neúročily úroky z prodlení). Konečně pokud chceme směnku použít jako zajištění úvěru, pak zde máme velký problém v případě, že jsou správné shora uvedené závěry o tom, že lze vistasměnku a lhůtní vistasměnku úročit jen do data její splatnosti (nikoli do zaplacení). Dlužník, který svůj dluh neplní totiž bude nejspíš nadále v prodlení, takže vychytralý věřitel, který si sjednal sofistikovanou úrokovou doložkou pak směnkou nemusí mít zajištěnou celou svou "astronomickou" pohledávku.

Řešením takto sofistikovaných úrokových doložek může být blankosměnka, tj. částečně nevyplněná směnka, kterou věřitel (remitent nebo další nabyvatel směnky) vyplní v souladu s dohodou o směnečném vyplňovacím právu uzavřenou mezi výstavcem a remitentem (eventuelně s jinými osobami). V dohodě o směnečném vyplňovacím právu lze samozřejmě dohodnout shora uvedenou sofistikovanou úrokovou doložku a věřitel si pak na základě takové dohody může vyplnit směnku příslušnou směnečnou sumou (odpovídající eskalované jistině) a předložit k placení (eventuelně k jinému úkonu, pokud jde např. o směnku cizí). Dlužník by se samozřejmě měl bránit přinejmenším tím, že do směnky napíše, že ohledně směnky bylo sjednáno směnečné vyplňovací právo. V lepším případě samozřejmě vyloučit převoditelnost rubopisem doložkou "nikoli na řad". Otázka vyplňování takové zajišťovací blankosměnky však již přesahuje cíl tohoto příspěvku.

Jak je vidět, i ve směnečném právu existují řešení, jak ochránit vychytralého věřitele, který chce mít úročeno naprosto vše!

0 komentářů:

Okomentovat