O co jde v transfer pricingu? Zjednodušeně se jedná o daňovou optimalizaci, kterou provádějí zejména nadnárodní skupiny. Můžou se však o ní pokusit i menší společnosti s odpovídajícími partnery či pobočkami v jiných daňových jurisdikcích či s vhodným partnerem v tuzemsku.
V zásadě lze transfer pricing (TP) rozdělit na mezinárodní a tuzemský. Při mezinárodním TP je zisk přesunut do oblasti s nižším zdaněním. Tuzemský TP pracuje s jednou daňovou úrovní, ale zisk je převáděn do ztrátové společnosti či společnosti čerpající investiční pobídky či jiná zvýhodnění.
TP většinou provádí „spojené osoby“. O jaké osoby však jde? Podle zákona o dani z příjmu jde o osoby, které jsou kapitálově spojené (podíl přesahuje 25%). Nicméně spojení může být i nepřímé – osoby blízké, jednání ve shodě, osobní spojení atd. Pouto může být tedy poměrně volné.
Jak to v praxi funguje? Řekněme, že česká společnost CZECH a.s. nakoupí výrobky za 20 mil. Kč od své matky PARDISE ltd., přičemž cena obvyklá je pouze 18 mil. Kč. Tyto výrobky pak prodá na českém trhu za obvyklou cenu 20 mld. Kč a nic tak nevydělá. Zároveň CZECH a.s. poskytne své matce marketingové služby s náklady 100tis. Kč za 300tis. Kč (obvyklá cena za takovou službu je přitom 200tis. Kč).
Dojdeme tedy k rozdílnému daňovému základu, pokud porovnáme obvyklé ceny na trhu se skutečnými
cenami v rámci této transakce.
Obvyklé náklady CZECH a.s. jsou: 18 mil. Kč + 100 tis. Kč, tedy 18 100 000,- Kč.
Obvyklé tržby by byly: 20 mil. Kč + 200tis. Kč., tedy 20,2 mil. Kč. Zisk by tedy měl činit2,1 mil. Kč.
Částka 2,1 mil. Kč by tedy měla být daněna.
CZECH a.s. však vykáže náklady 20 mil. Kč + 100 tis. Kč, tedy 20 100 000,- Kč.
Vykázané výnosy budou 20 mil Kč + 300 tis. Kč, tedy 20 300 000,- Kč. Zisk tedy bude pouhých 200 tis. Kč.
Daněno bude pouze těchto 200 tis. Kč. Při daňové sazbě 19 % to bude z daných daňových základů 399 000 Kč versus 38 000 Kč. Rozdíl 361 000 Kč je tedy daňovým únikem.
„Daňový únik“ však s sebou nese značná rizika. Jednak může být daň doměřena, dále může být připočteno penále a ještě úroky z prodlení. Nezmiňujeme se zde o dalších potenciálních rizicích jako je dvojí zdanění či ztráta investiční pobídky.
Z právního hlediska se na danou situaci bude mimo jiné aplikovat Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy, další mezinárodní smlouvy, ale i pokyny MF ČR.
Jak však riziku posouzení podobných transakcí jako daňové úniky předejít?
Háček je v tom, co je obvyklou cenou. V modelovém příkaldu je obvyklá cena daná, nijak se neprokazuje, prostě je.
V životě to však není takto jednoduché. Samozřejmě můžeme projít katalogy konkurečních společnsotí, než je z poštovní schránky či outlooku přesuneme letmým pohybem do odpadkového koše.
Co když však oficiální přístup ke konkurenčním cenám nemáme? Platí zásada, že by podnikatel měl být schopen prokázat, že ceny uměle neupravuje právě s cílem převedení zisku. To je však v mnohých příapdech obtížné, neboť nejsou dotupná veřejná data a nelze tak použít metodu nezávislého srovnání cen. Nelze doložit, že konkurence prodává za určité ceny a že tedy vlastní ceny jsou ceny obvyklé.
V takovém případě se úřady můžou spokojit s širší analýzou, která nesrovnává přímo konkrétní transkace, ale ekonomický výsledek podobných společností. Pokud tedy nelze odpovědět na klíčovou otázku, zda byla cena za poskytnuté služby na trhu obvyklá, použuije se tzv. transkační metoda čistého rozpětí.
Zjedodušeně jde o to, že se např. z tzv. systému Amadeus (což je databázěmilonů evropských společnsotí a jejich hospodářských výsledků) vyselektuje několik podobných společností námi zkoumané společnosti CZECH a.s. a zjistí se, jaké mají náklady a jaký zisk. Mělo by se ukázat, že jejich náklady i zisk jsou odlišné. V jiném případě to však naopak napomůže prokázat, že náklady a ceny rozporované FÚ, jsou na trhu obvyklé.
Kouzlem celé metody je fakt, že je obcházeno prokázání konkrétní ceny v konkrétní kauze (to není např. na trhu sofistikovaných služeb možné), ale přesto je dosaženo exaktního určení „obvyklosti“ a tedy opodstatnění daňového základu.
Tento post je jen úvodem do tématiky, která je vlemi komplexní a přesahuje doménu práva svým vkročením do účetnictví, daňového poradenství a vůbec korporátního managementu. Je to však oblast právem regulovaná a všímaná. Často najdeme odpovědi pouze v soft law, přesto je vhodné tuto problematiku pečlivě zvážit a zariskovat či vyhledat rad odborníka - každý podle svého naturelu.
0 komentářů:
Okomentovat