Kogentní ustanovení zákona o obchodních korporacích

Již více než před rokem vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“ nebo „zákon“)). Jeho účinnost je shodně s novým občanským zákoníkem stanovena na 1.1.2014. 

Naprosto zásadní povinností všech existujících společností bude uvedení ujednání společenských smluv a stanov do souladu s těmi ustanoveními ZOK, od nichž se nelze odchýlit. Ke splnění těchto povinností zákon stanoví šesti měsíční lhůtu, tj. do 30.6.2014. Pokud tomu nebude do té doby učiněno, rejstříkový soud společnost písemně vyzve ke splnění této povinnosti a poskytne jí dodatečnou lhůtu. V případě, že ani po jejím uplynutí společnost základní dokumenty neupraví, soud bude oprávněn na návrh rejstříkového soudu či jiné osoby s právním zájmem společnost zrušit!

Samozřejmě se jendá o taxativní výčty. 

Jednatel 

Zákon o obchodních korporacích také umožňuje existujícím společnostem, aby se mu do dvou let od účinnosti zákona zcela podřídily, tj. napříště se řídily pouze dle ZOK a nikoliv již dle starého Obchodního zákoníku. 

Nicméně zásadní je výše naznačená otázka. Jaká ustanovení ZOKu jsou tedy kogentní?

Vodítkem má nicméně být § 1 odst. 2 NOZ. Z vymezení kogentnosti a dispozitivnosti v novém občanském zákoníku vychází a jeho příslušné ustanovení i parafrázuje důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích, když dovozuje, že „zákon o obchodních korporacích je nepochybně liberálním předpisem, který chrání autonomii vůle soukromých osob a nabízí uživatelům převážně dispozitivní pravidla s výjimkou těch ustanovení, na nichž je nutno bez výhrad trvat, například v zájmu veřejného pořádku, dobrých mravů či nezbytné míry ochrany slabší či třetí strany.“

To je velmi pěkná proklamace, nicméně jde o otevřenou texturu, která nám ponechává mnoho otázek nezodpovězených.

Pokusili jsme se základní sumář kogentních ustnaovení vymezit:

SRO

§ 137 Kmenový list + § 138 (co kmenový list obsahuje)

(2) Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna.

(3) Kmenový list je cenný papír na řad. Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír.

(4) Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu. 

§ 150

(1) Společník splní vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti.

(2) Vkladové povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu.

§ 156

(1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud

a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu,

b) je požadovaná informace veřejně dostupná.

§ 171

(1) Souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků se vyžaduje

a) k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy,

b) k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva,

c) k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, a

d) k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací.

(2) K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, se vyžaduje jejich souhlas. Zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků.

§ 173

(1) Společník nevykonává hlasovací právo, jestliže

a) valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu,

b) valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem,

c) valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo

d) je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení.

(2) Zákaz výkonu hlasovacích práv neplatí v případě, že všichni společníci jednají ve shodě.

Nová právní úprava se zásadně dotýká i úpravy práv a povinností jednatele, jakožto statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným.

Smlouvu o výkonu funkce schvaluje i nadále nejvyšší orgán korporace, čili v případě s.r.o. valná hromada, nicméně pozornost je nutno věnovat novému ustanovení, podle kterého je výkon funkce bezplatný, a to v případě, že smlouva výslovně nestanovuje podmínky odměňování, popř. neobsahuje všechny požadované náležitosti v ustanovení § 60 ZOK (např. určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku, vymezení všech složek odměny včetně určení jejich výše atd.). Nejen, že tyto předpoklady je nutné dodržet při uzavírání nových smluv o výkonu funkce po 1.1.2014, ale vzhledem k přechodným ustanovením, které stanovují povinnost přizpůsobit stávající smlouvy o výkonu funkce nové úpravě do 6 měsíců od účinnosti ZOK, je nezbytné revidovat i tyto již existující smlouvy a to pod hrozbou možné neplatnosti smlouvy o výkonu funkce jednatele a s tím spojené bezplatnosti výkonu této funkce. 

§ 59

(1) Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí.

(2) Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti.

(3) Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný.

(4) Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace, odstavec 3 se nepoužije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával.

(5) Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.

AS

§ 255

Úplatné nabytí majetku společnosti od zakladatelů a akcionářů v průběhu dvou let po vzniku společnosti

(1) Pokud společnost nabývá od zakladatele nebo akcionáře v průběhu 2 let po svém vzniku majetek za úplatu převyšující 10 % svého upsaného základního kapitálu, musí být

a) úplata stanovena tak, aby nepřesahovala hodnotu nabývaného majetku stanovenou posudkem znalce; ustanovení § 251 a § 468 až 473 se použijí obdobně, a

b) nabytí, včetně výše úplaty, schváleno valnou hromadou.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na nabytí majetku

a) v rámci běžného obchodního styku,

b) z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu, nebo

c) na evropském regulovaném trhu.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně, došlo-li v důsledku přeměny ke změně právní formy na akciovou společnost; lhůta podle odstavce 1 běží ode dne účinnosti přeměny.

(4) Nebude-li úplata stanovena podle odstavce 1, platí, že členové představenstva, kteří pro nabytí majetku hlasovali, nejednali s péčí řádného hospodáře a zakladatel nebo akcionář vrátí společnosti částku převyšující cenu stanovenou posudkem znalce.

Akcie na majitele

Akcie na majitele budou moci napříště být pouze ve formě zaknihovaných akcií či listinných akcií na majitele, které však musí být imobilizovány. Imobilizací se rozumí úschova akcií u Centrálního depozitáře cenných papírů či u obchodníka s cennými papíry, který je oprávněn poskytovat službu úschovy. Stávající listinné akcie na majitele budou muset být imobilizovány do 1.1.2014, pokud nebudou, automaticky se změní jejich forma na akcie na jméno. Majitelé imobilizovaných cenných papírů pak budou na požádání oznámeni orgánům činným v trestním řízení, Finančně-analytickému útvaru MF, soudu a jiným, na základě zvláštních zákonů, nikoliv však široké veřejnost. Změna ve vlastnictví imobilizované akcie rovněž jako její zastavení se provádí zápisem v evidenci, stejně jako změna ve vlastnictví a zastavení zaknihované akcie.

§ 274 

Akcie na majitele

(1) Akcie na majitele je neomezeně převoditelná.

(2) Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. Akcionáři nejsou oprávněni požadovat vydání svých imobilizovaných akcií z hromadné úschovy.

Práva kvalifikovaných akcionářů

ZOK zachovává vyšší míru ochrany pro tzv. akciovou minoritu, jejíž obecné vymezení se přebírá ze současné úpravy, tj. je odvislé od výše základního kapitálu (1%, 3% či 5%). Základní východiskem pak zůstává kogentní povaha zákonných omezení ochraňujících minoritu, přičemž je možné je rozšířit pouze nad zákonný rámec a tedy nelze připustit ochranu nižší. ZOK sleduje dosavadní úpravu a systematicky rozeznává právo menšinových akcionářů na svolání valné hromady, právo na zařazení bodu jednání na valnou hromadu a právo na přezkum jednání představenstva dozorčí radou. 

§ 365 an.

(1) Akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je vyšší než 100 000 000 Kč, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 3 % základního kapitálu, požívají zvláštních práv stanovených tímto zákonem (dále jen „kvalifikovaný akcionář“).

(2) Ve společnosti, jejíž základní kapitál je 100 000 000 Kč nebo nižší, se za kvalifikovaného akcionáře považuje ten akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 5 % základního kapitálu.

(3) Ve společnosti, jejíž základní kapitál je 500 000 000 Kč nebo vyšší, se za kvalifikovaného akcionáře považuje ten akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 1 % základního kapitálu.

(4) K ujednáním stanov zužujícím zákonnou úpravu práv kvalifikovaných akcionářů se nepřihlíží.

Napadá Vás ještě něco (pouze stran s.r.o. a a.s.)?