Vyčíslení pohledávky v cizí měně v insolvenčním řízení - některá uskalí přepočtu podle § 175 insolvenčního zákona

Podle § 175 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen "InsZ") platí, že pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Přepočet pohledávky v cizí měně na českou měnu není jen škodolibostí zákonodárce. Přepočet je důležitý např. pro hlasování na schůzi věřitelů, kdy podle § 49 odst. 1 InsZ platí, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. 

Ustanovení § 175 InsZ představuje na první pohled jasnou instrukci, jak přepočet cizoměnové pohledávky realizovat. Zdání však může klamat. Insolvenční zákon totiž neodpovídá zejména na to, jakým způsobem přepočítat příslušenství pohledávky. Tato otázka má význam tam, kde nastala splatnost příslušenství cizoměnové pohledávky před zahájením insolvenčního řízení (pokud totiž nastala splatnost po zahájení insolvenčního řízení, přepočte se všechno kurzem platným v den zahájení insolvenčního řízení). 

U smluvních úroků by se mělo v prvé řadě vycházet z ujednání ve smlouvě. Např. úvěrové smlouvy často upravují naprosto přesně, kdy je smluvní úrok splatný (zpravidla na konci úrokových období nastavených v souladu s úvěrovou smlouvou). Pokud tomu tak není, měla by splatnost smluvního úroku nastat společně se splatností jistiny, ze které se smluvní úrok počítá, resp. koncem každého kalendářního roku, byla-li lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků sjednána delší než rok (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2011, sp. zn. 32 Cdo 3304/2009). Pokud se pak např. do insolvenčního řízení přihlašuje pohledávka z dlouhodobě neplaceného úvěru, může to znamenat, že bude nutno využít tolik přepočtových kurzů, kolikrát za období nesplácení úvěru nastala splatnost smluvního úroku, a to pro každou splátku smluvního úroku zvlášť. V případě, že splatnost smluvního úroku před zahájením insolvenčního řízení nenastane, použije se kurz ke dni zahájení insolvenčního řízení, což umožňuje věřiteli přihlásit smluvní úrok narostlý do dne rozhodnutí o úpadku (§ 170 písm. a) InsZ).

U úroků z prodlení můžeme vycházet z judikatury Nejvyššího soudu, která se týká otázek splatnosti tohoto druhu příslušenství. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8.2.2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006 platí, že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí „jako celek“ (domnívám se, že ač byl tento princip artikulován toliko pro obchodně závazkové vztahy, platí i pro občanskoprávní vztahy). Přepočet úroku z prodlení u cizoměnové pohledávky podle § 175 InsZ by se tedy měl realizovat kurzem ČNB platným v den následující po dni splatnosti jistiny (její splátky) a pokud tento den nastal po zahájení insolvenčního řízení, pak dnem zahájení insolvenčního řízení.

Jak je vidět, takové přepočty si mohou pořádně pohrát s trpělivostí věřitele (jeho právního zástupce) zvláště v situaci, kdy přihlašuje relativně bezvýznamnou pohledávku např. ze spotřebitelského úvěru, kde se čas strávený těmito přepočty nemusí vyplatit.

Pokud si pak chceme trochu zkomplikovat situaci, tak do celého příběhu o přepočtu cizoměnových pohledávek podle § 175 InsZ vložme zesplatnění pohledávky (běžná "sankce" věřitelů, která se objevuje v úvěrových smlouvách). Taková právní skutečnost nemusí mít dopad jen na přepočet (části) jistiny, která se zesplatněním stala splatnou. Dotýká se totiž veškerých dalších přepočtů, když od zesplatnění bude příslušenství (tj. úrok z prodlení i smluvní úrok, nebude-li dohodnuto jinak) počítáno z celé výše jistiny. V přihlášce cizoměnové pohledávky bychom pak měli zohledňovat příslušenství splatné před zesplatněním a příslušenství splatné po zesplatnění, to vše přepočítávat v souladu se smlouvou, resp. se zákonem. Musíme si však uvědomovat, že pohledávka má určitou historii a že část jistiny před zesplatněním již mohla být splatná.

Celou situaci lze demonstrovat na následujícím příkladu. Půjčil jsem si 10.000,- EUR. 1.1. jsem měl zaplatit první splátku jistiny ve výši 1.000,- EUR. 5.1. jsem měl zaplatit smluvní úrok (počítaný dle smlouvy z aktuální nesplacené výše jistiny) ve výši 100,- EUR. Ani jedno jsem neudělal, takže nedůtklivý věřitel 10.1. zesplatnil poskytnutý úvěr a dne 15.1. na mě podal insolvenční návrh. 1.2. soud rozhodl o mém úpadku.

Můj věřitel musel přiložit k insolvenčnímu návrhu přihlášku pohledávky vyčíslenou v Kč (§ 105 InsZ ve spojení s § 175 InsZ). Věřitel se proto musí pustit do počítání příslušenství a jeho přepočítávání do Kč.

Ve smyslu shora uvedených obecných závěrů věřitel splátku jistiny ve výši 1.000,- EUR přepočte kurzem platným 1.1. Smluvní úrok ve výši 100,- EUR, přepočte kurzem platným 5.1. Věřitel si věří, že bude o úpadku dlužníka rozhodnuto, a proto zvolí za účelem přepočtu smluvního úroku od 6.1. do zahájení insolvenčního řízení kurz platný v den zahájení insolvenčního řízení, tj. 15.1. (úroková období jsou řekněme půl roku, takže splatnost smluvního úroku od 1.1. do 15.1. nenastane - pokud by nastala, můžeme počítat dál).

Úrok z prodlení počítaný ze splátky jistiny ve výši 1.000,- EUR za období od 2.1. (tj. jeden den po splatnosti splátky jistiny) do zesplatnění úvěru (10.1.) by měl věřitel přepočíst kurzem platným 2.1. Od zesplatnění úvěru 10.1. do podání insolvenčního návrhu 15.1. by měl věřitel úrok z prodlení ze zesplatněné části jistiny ve výši 9.000,- EUR (1.000,- EUR už bylo splatných 1.1.) přepočítat kurzem platným 11.1.

Všechny tyto výpočty a přepočty si přitom věřitel zopakuje třeba dvakrát (nebude-li líný a bude-li chtít uplatnit vše, na co má nárok v insolvenčním řízení). Jednou bude muset vypočíst a přepočíst výši své pohledávky pro účely podání insolvenčního návrhu (§ 105 InsZ), podruhé z důvodu dopočtení příslušenství do dne rozhodnutí o úpadku (§ 170 písm. a) InsZ).

Točí se Vám z toho všeho hlava? Pro přepočet ve smyslu § 175 InsZ jsme ve shora uvedeném příkladu použili celkem šest devizových kurzů ČNB, a to

• 1.1. (splátka jistiny ve výši 1.000,- EUR), 
• 2.1. (úrok z prodlení ze splátky jistiny ve výši 1.000,- EUR za období od 2.1. do zesplatnění úvěru 10.1.), 
• 5.1. (splátka smluvního úroku ve výši 100,- EUR), 
• 10.1. (zesplatněná část jistiny ve výši 9.000,- EUR), 
• 11.1. (úrok z prodlení za období od 11.1. do rozhodnutí o úpadku) a 
• 15.1. (smluvní úrok za období od 6.1 do rozhodnutí o úpadku).

A co takhle si dát syndikovaný úvěr s několika bankami, který je nastaven na plovoucích úrokových sazbách? Bude-li mít věřitel špatnou platební morálku, bankám přihlašování pohledávky pořádně zavaří.  

Aby toho nebylo málo. Mám pro Vás jednu perličku na závěr. Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 847/2001 lze podle mě argumentovat, že u smluvní pokuty sjednané procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení nastává splatnost smluvní pokuty vždy dnem, za který věřiteli vzniklo právo na smluvní pokutu. Nejvyšší soud totiž uvedl, že "každým dalším dnem po dobu, po kterou trvá prodlení, dlužník opětovně porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas a proto za každý další den prodlení vzniká věřiteli další právo na smluvní pokutu (shodně srov. článek Z. Kovaříka: Smluvní pokuta, publikovaný v časopise Právní rozhledy, ročník 1999, číslo 9, strana 461). U práva na zaplacení smluvní pokuty sjednané procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení s placením peněžitého závazku proto počíná běžet promlčecí doba ve smyslu § 393 odst. 1 obch. zák. nejen prvním dnem prodlení, ale i každým dalším dnem prodlení, za který vzniklo věřiteli další právo na smluvní pokutu.".

Zkuste si v tomto případě přepočítat pohledávku ze smluvní pokuty v EURech pro účely insolvenčního řízení.  Vezměme si smluvní pokutu 0,1% za každý den trvání prodlení z částky 1.000,- EUR, to vše spočítat za období jednoho měsíce - řekněme říjen 2012. Výsledek v Kč prosím do komentářů pod tento příspěvek.:-)