Rektor Západočeské univerzity se jal konat a v metropoli piva se chystá první série odebírání vysokoškolských titulů. Jistě by bylo spravedlivé nepoctivce titulu zbavit, ovšem existuje k tomu právní nástroj? Bohužel se zdá, že nikoliv. Naopak se zvolené řešení jeví jako potenciálně nebezpečné pro zachování právní jistoty.
Podle stanoviska Sekce legislativy a práva Ministerstva školství (MŠMT) je v kompetenci vysoké školy provést přezkum vedoucí případně ke zrušení platnosti neoprávněně získaných vysokoškolských titulů. Vysokoškolský zákon sice výslovně nepočítá s možností zpětného odebrání titulu, nicméně z charakteru diplomu jakožto osvědčení o ukončení studia a dokladu o přiznání práva používat akademický titul lze dovodit možnost jeho přezkoumání podle správního řádu. To tvrdí ministerstvo, je to však bohužel kontroverzní názor.
Zákon o vysokých školách ve svém § 55 říká (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Titul tedy posluchač získává splněním poslední povinnosti, nikoliv vyhotovením diplomu či nějakým správním rozhodnutím (pokud nepočítáme rozhodnutí typu prospěl/neprospěl).
Druhý odstavec zmíněného ustanovení nám předkládá definici vysokoškolského diplomu : Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. § 57 odst. 4 pak tautologicky dodává: Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu v příslušném studijním oboru.
Vysokoškolský diplom je tedy pouhým dokladem. Je možné považovat tento doklad za osvědčení podle § 154 správního řádu, ale ani to není jisté, jelikož se může jednat o správní akt sui generis. Nicméně dále budeme předpokládat, že jde opravdu o osvědčení.
Co je to vlastně osvědčení? Osvědčení, nebo také potvrzení má natolik významný právní význam, že dříve bylo chápáno jako správní akt. Osvědčení úředně potvrzuje skutečnosti, které jsou v něm uvedeny. Osvědčení je veřejnou listinou a platí pro něj presumpce správnosti. Proti osvědčení se nelze bránit žádným opravným prostředkem, nýbrž důkazem opaku. Povahu osvědčení má např. řidičský průkaz nebo živnostenský list. Někdy je možné se s pojmem osvědčení setkat v jiném smyslu, který zde neuvažujeme. Může se stát, že jako osvědčení může být samotný správní akt (viz. např. § 18a zákona o státním občanství a osvědčení o nabytí státního občanství ČR prohlášením). Osvědčení jako správní akt však nebude vydáváno podle části čtvrté správního řádu, ale v klasickém správním řízení.
Pokud by tedy byl vysokoškolský diplom osvědčením, jak nám to pomůže?
§ 156 správního řádu říká: (1) Jestliže vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu trpí vadami, které lze opravit, aniž tím bude způsobena újma některé z dotčených osob, správní orgán je opraví usnesením, které se pouze poznamená do spisu. (2) Vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu, které je v rozporu s právními předpisy a které nelze opravit podle odstavce 1, zruší usnesením správní orgán, který je vydal nebo učinil, a to s účinky ode dne, kdy bylo zrušované vyjádření nebo osvědčení vydáno anebo sdělení učiněno, nestanoví-li zákon jiný postup…
Samotné osvědčení však v rozporu s právními předpisy není! V rozporu může možná být průběh studia, ale diplom osvědčuje pouze jeho formálně řádné ukončení, nikoliv průběh jednotlivých zkoušek a náležitostí.
V bodě 5. společného březnového vyjádření děkana plzeňské Právnické fakulty a rektora Západočeské univerzity se dočteme, že správní rozhodnutí o zrušení vysokoškolského diplomu bude provedeno podle doporučení všech dosavadních expertních stanovisek cestou zrušení osvědčení právě podle § 156 odst. 2 SŘ s tím, že rozhodnutí vydá a podepíše rektor na návrh právnické fakulty. V bodě 6. je pak doplněno, že toto rozhodnutí bude konečné a nabude právní moci doručením.
Je to postup zajímavý, nicméně dle mého názoru naprosto míjející se účinkem. Nejde přeci o odebrání diplomu (osvědčení), ale samotného titulu. Ten není na osvědčení vázán. Studium je dokončeno a osvědčení to jen prokazuje. V platném právu pak není žádná úprava, která by umožňovala přímo odebrání titulu.
I kdyby student vykonal zkoušku nezákonně, není možnost to meritorně zkoumat. Jakmile splní formálně všechny náležitosti studia, je oprávněn užívat vysokoškolský titul. Pokud by tomu bylo jinak, vyřešíme jeden problém, ale vytvoříme mnohem vážnější týkající se právní jistoty absolventů.
Například analogická situace s řidičským oprávněním a průkazem to potvrzuje. Řidičský průkaz je definován podobně jako vysokoškolský diplom takto: Je to veřejná listina, která osvědčuje udělení řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny…[1]
Zákon však zná i řidičské oprávnění, které opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla zařazeného do příslušné skupiny a které je také možné odebrat.[2] Neodebíráme zde osvědčení, ale samotné právo! Stejně tak by byla nutná úprava odebrání samotného vysokoškolského titulu. Pokud se nemýlím, tak předlistopadová legislativa ji znala a hrubě zneužívala, i proto byla tato úprava vypuštěna!
S tím souvisí další problém nastíněný výše. Pokud bychom dovodily, že rektor může věcně přezkoumat (i zpětně), veškeré studium libovolného studenta a na základě toho může kdykoliv rozhodnout o odebrání titulu jen kvůli sebemenšímu porušení statusu fakulty, ocitla by se drtivá většina studentů ve stavu žalostné právní nejistoty. Vždyť kdo nikdy nepohlédl do sousedova testu, nepřipravil si tahák a podobně. Zákon v takovém případě neumožňuje nějaké posouzení závažnosti provinění, muselo by dojít k odebrání titulu. Rektor zde jednoduše nemá prostor na posouzení závažnosti porušení, jde buď o porušení či ne. Kolika udání a nactiutrhání bychom se dočkali?
Dle mého názoru by se měli právníci univerzity i ministerstva znovu zamyslet a zkusit najít jinou cestu. Do budoucna se pak snad připravuje novela, která by odebírání titulů (nikoliv osvědčení) uzákonila a zpřehlednila.
1 komentářů:
Velice zajímavý článek. Nad procesní stránkou odebírání titulů jsem se dosud nezamýšlel. Pokud je to tak, jak říkáš, tak ta cesta přezkumným řízením podle § 156 odst. 2 SŘ je určitě přinejmenším napadnutelná. A osobně bych se přikláněl k tomu, že je spíše neprůchozí, a to pro existenci mezery v právu, kterou nelze patrně vyplnit cestou analogie - jde přeci o zásah do veřejných subjektivních práv (ostatně v právním řádu patrně neexistuje odpovídající analogie, protože ty řidičáky jdou trochu jinou cestou, jak naznačuješ).
Neodpustím si však jednu formální poznámku. V závěru mi chybí nějaké uzavření, které by spojilo článek s tvým vtipným nadpisem...
Okomentovat