Českým mediálním prostorem proběhla zpráva, že řidič olomouckého autobusu byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za přimalování tykadel manželovi soudkyně, která ho do vězení poslala. Podle soudkyně Langerové, manželky Ivana Langera (ODS), jde o nejtvdohlavějšího pachatele, se kterým se kdy setkala.
Věc přirozeně není takto jednoduchá. Řidič Smetana poškodil (zničil) cizí věc, konkrétně plakáty propagující politické strany a jedna z poškozených (ODS) na něj za to podala trestní oznámení. Ke škodě věcně skutečně došlo a řidič se hrdě přiznal. Věc dostala k vyřízení soudkyně Langerová patrně náhodou. Potud fakta.
Jak měla v takové situaci postupovat? Nebo spíše, mohla postupovat jinak než pachatele, který se ke svému činu přiznal a který odmítl nést odpovědnost v podobě nejmírnějšího možného trestu, poslat do skutečného vězení?
Podle mého soudu měla dvě možnosti, jak šalamounky a kultivovaně kauzu uzavřít.
Předně měla soudkyně zvážit, zda není podjatá ve smyslu § 30 TŘ:
(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce..., u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká,..nemůže nestranně rozhodovat.
Podle § 30 TŘ o vyloučení z důvodů uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu.
Soudkyně Langerová tedy měla patrně sama rozhodnout, že je ve věci podjatá pro vztah k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, tedy minimálně ke svému muži.
Věcně však mohla také postupovat jinak. Mohla zvolit jinou variantu než nejmírnější trest. Dříve v trestním právu existoval institut tzv. společenské nebezpečnosti. Čin, který ji postrádal, nemohl být trestným činem. Vymezení společenské nebezpečnosti bylo poměrně obtížné, v tomto případě by se však možná uplatnilo.
V novém TZ se již s tímto pojmem nesetkáme. Společenská nebezpečnost však byla de facto nahrazena pojmem společenské škodlivosti, která však nemá úplně stejný význam. Škodlivost činu není podmínkou trestnosti, je však důležitým hlediskem při samotném procesu, zejména při ukládání trestů. Trestní stíhání pachatele méně škodlivého trestného činu může být z tohoto důvodu zastaveno.
Již státní zástupce se mohl důkladněji zamyslet a použít klasický test proporcionality a porovnat na jedné straně zásah do majetkové sféry ODS v hodnotě 15 000 Kč a na straně druhé svobodu projevu a další zaručená politická práva rozčarovaného jedince. Neznám spis a nemohu nahrazovat takovou úvahu. Jistě není možné paušálně schválit ničení cizího majetku byť z politických či jiných filozofických podnětů, na druhou stranu by orgány činné v trestním řízení, pokud již takovou pravomocí disponují, měly zvážit její užití. Škodlivé je totiž ve výsledku spíše rozhodnutí, na základě něhož, má člověk typu řidiče Smetany nakročeno do vězení.
PS: Na milost asi spoléhat nemůže, ta je zdá se vyhrazena jiným případům.
0 komentářů:
Okomentovat